1. Analýza rizik: Stanovení požadovaného omezení rizik

Všechna stávající rizika jsou nejprve vymezena v rámci analýzy rizik. Poté musí být u každého vymezeného rizika stanoveno, zda je nutné jej omezit. Pokud ano, požadovanou míru omezení rizika je nutné kvantifikovat s využitím metod analýzy rizik, jejíž výsledky jsou ve formě požadované hodnoty SIL.

Je-li požadována nízká hodnota SIL (SIL 1), znamená to, že je nutné provést jen poměrně nízké omezení rizika. Na druhou stranu vyšší hodnota SIL (například SIL 3) vyžaduje větší míru omezení rizika.

K vymezení rizik a kvantifikaci jakékoli nezbytné míry omezení daného rizika lze využít celou řadu postupů, a to obvykle s využitím softwaru. Proces identifikace rizik se často provádí ve spojení se „studií nebezpečí a provozuschopnosti“ (neboli zkráceně HAZOP – Hazard and Operability Study). Obvyklé metody používané ke kvantifikaci míry nezbytného omezení rizika (vyhodnocení SIL) zahrnují graf rizik, analýzu LOPA („Layer of Protection Analysis“, analýza vrstev ochrany) a matici rizik.